Ivan Martin Jirous /řečený Magor

    V jednom rozhovoru jsi řekl, že jsi novinář. Pořád se cejtíš bejt novinářem?

    Já jsem pořád novinář. V současný době to, co si řiká novináři, jsou ze sedmdesáti procent zmrdi, ale to přece neznamená, že já kvůli tomu odvrhnu svou profesi.

    Chtěl bys těm zmrdům něco vzkázat?

    Ne, se zmrdama se bavim pouze pěstí. Nesnášim zdvořilosti.

    V tom samým rozhovoru jsi řekl, že jsi pojmenoval underground. Pojmenoval jsi underground?

    Já jsem underground nevymyslel, já jsem ho označil a teprve od tý doby, kdy jsou věci pojmenovány, se stávají skutečností. Což je koneckonců narážka na Evangelium svatýho Jana - na počátku bylo slovo a slovo a tak dále. Ti lidé, bezprizorní, vlasatí, který dělali ten rokenrol a policajti je mlátili, neměli žádnou hrdost, protože nevěděli co jsou. A teprve od té doby, když jsem je označil jako underground, tuto hrdost získali. To je myslím největší moje zásluha, co jsem ve svým životě udělal.

    Nebyl bys raději knězem?

    Teď odhlédám od všech církví, já jsem katolík a tím pádem bych knězem bejt nemoh, protože jednak jsem ženatej a jednak jsem kurevník, a tak dále, a jsou taky církve, kde by nevadilo, že jsem ženatej ani že jsem kurevník. Zkrátka jedno z povolání, který bych asi mohl dělat, by byl kněz, nicméně já se domnívám, přes ty výroky, co jsem řekl, že jsem kněz a celej život se snažim bejt kněz.

    A teď ti řeknu věc, která mě vystrašila, protože jsem si uvědomil, že jsem prorok. A od té chvíle velmi pečlivě vážím každý svý politický rozhodnutí, protože jakmile víš, že seš prorok... mimochodem moje jméno Magor mělo původně dvě části - Magor Mizabib, byl to žalářník Izaiáše. A víš co znamená Magor Mizabib? Hrůza na všechny strany. A já používám jenom první část tohoto dvojjména. A možná, ačkoliv jsem katolík, tak vím, né že věřím, ale vím, že existuje reinkarnace, možná, že právě proto, že sem byl kdysi Izaiášovým žalářníkem, jsem dneska prorok. Prorok.

    K té přezdívce Magor...

    To neni přezdívka, ale je to moje autorský jméno, já se tak podepisuju. To bylo v rannejch sedmdesátejch letech, vždycky, když jsem dělal ňáký ty svoje kousky, trochu jiný než dělám dneska, Evžen Brikcius v závěru vždycky kroutil hlavou a řikal: to je magor. Mně se to zalíbilo a já to adoptoval.

    Co bylo na komunistickejch kriminálech nejhorší?

    Odpovím ti pouze citátem z Dostojevskýho.

    "Nejhorší bylo, že jsem nikdy nebyl sám."

    Je to několik týdnů, co tady zabili súdánskýho studenta. Mohl bys tuhle událost nějak glosovat?

    Proč glosovat? Tuhle událost? Tady zabili devatenáct Romů a nikomu z těch zmrdů politickejch to nestálo za to, aby se o to starali. Teď zabili Súdánce, což je samozřejmě tragédie. Já jsem bohužel nemohl přijít na tu demonstraci, ale asi bych tam stejně nešel. Tenhle českej národ - řekl jsem to několikrát - je rasistickej, xenofóbní, nenávistnej, vychcanej, zasranej a najednou jdou zapalovat svíčky, ty kundy? Tady zabili devatenáct cigošů a nikdo z těch chcípáků si toho nevšim. Já českej národ mrdám, já mam jediný štěstí, že mám hnědý cikánský voči, pravděpodobně ňáká moje prababička byla cikánka nebo ji voklátil ňákej cigoš. Mrdám Čechy....

    Jaký je tvůj nejoblíbenější film a kniha?

    Na východ od ráje, to je můj nejoblíbenější film a ptal ses na knihu... to je taková otázka, jako by ti někdo řekl, co si vemeš na pustej ostrov... tak já ti jednu plácnu. Jezo Konrad, to byl Polák, co psal anglicky, takže Josef Konrad pro vás blbce, Zlatý šíp.

    Co řikáš na stav Havlový nemoci?

    Myslíš manželku prezidenta?

    Ne, Havlovy ...nemoci.

    Já myslel, že myslíš tu Veškrnovou, co řikám na stav její duševní nemoci. Čili odpověď - no comment.

    Co vyřizuješ jako léčený alkoholik ostatním alkoholikům?

    Chlastejte!

    Pudeš se podívat, jako bývalý manager, na koncert Plastic People?

    Nejenom pudu, já je všechny moderuju.

    Jak se prodává tvoje kniha a kdy vyjdou Sebrané spisy?

    Moje knihy se vydávají v dotiscích, čili se prodávají velmi dobře a Sebraný spisy jsou rozdělený na dvě části. Magorova suma, to jsou moje básně, které shromáždil Martin Machovec a já naprosto nechápu, jak jsem při svý absolutní neochotě pracovat dokázal tolik básní napsat - dosti tlustej svazek... asi osmset stran. Pak je Magorův zápisník, což jsou prozaický texty, eseje a takový kraviny, kterej je teďka v tiskárně a vydává ho Viktor Stoilov a bude na vánočním trhu. Ta poezie vyjde až v březnu. Ad jedna: je blbost hodit na trh současně dvě knížky stejně tlustý a každá bude stát dost, a každý by si řekl, kurva dvě... na to nemam a nekoupí si ani jednu. Kdyžto, když se hodí na trh jedna, tak tu si koupí, řekne sice, kurva, ten Magor je čurák, sere mě to, ale dobře, dvě stovky, kurva píča pytel pysk, to jsou vyňatý slova po p, píča, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyj...

    Co chystáš za akci?

    Kde se objevím, kde se dám čekat, to nevím nikdy ani já sám. Nejbližší budou Čarodějnice u mě v Prostředním Vydří na statku. To je přelom března a dubna.

    Před časem, když jsme se naposledy viděli, tak jsi mě pochcal, chtěl si tím něco říct?

    Ne, to byl pravděpodobně bezděčný freudistický akt.

/Rozhovor Stenlyho Červinky s největším žijícím českým básníkem vyšel v Sorry v roce 1998 a je také úvodním rozhovorem knihy 19 rozhovorů. Ne zcela právem je považován za nejkontroverznější rozhovor v uvedené knize./